„Nechci vypadat divně, tak udělám to, co ostatní, i když se mi to příčí.

Předsudky dělají člověka. Říká se to i o oblečení. Obojím vyjadřujete sami sebe. Proč by předsudky měly definovat tím, kým jste? Jak se chováte, jednáte či reagujete v různých situacích, to je to, co vás definuje. A předsudky vaše smyšlení, od kterého je následně odvozeno chování, mnohdy zásadním způsobem zkreslují.

Co to vlastně znamená?

Uvedu příklad ze života. Jedna moje kamarádka by si chtěla s přáteli při posezení dát pivo. Ale protože ostatní pijí víno, objedná si ho taky. A zde je onen klíčový moment, kdy se obává reakce ostatních lidí na její jednání, kterým bude vyčnívat z řady, tedy má strach z jejich předsudků. Proto se zachová tak, jak vlastně vůbec nechce. Při tom by to mohlo dopadnout i jinak, pivo by si nakonec možná objednali všichni, ale raději se drží zavedeného standardu, jen aby nevypadali divně.

Jste těmi, kteří v druhých vzbuzují obavy?

Nyní rozvedu souvislost z opačného konce. Pokuste se vžít do následující situace. Půjdete třeba do práce a před sebou spatříte člověka, který vyrazil ven bez pot, prostě je úplně naboso. Co si o takovém počínání budete myslet? Je snad divnej? Nemá na boty? Že by Vás to ani nenapadlo, jít někam naboso? Co když pro dotyčného má bosá chůze nějaký význam, kterému jen nerozumíte. Neznáte důvody, jež jsou na pozadí. Možná, kdybyste si třeba o tom něco zjistili, spatřili byste v tom celém smysl. Jenže ono je jednoduší, než někde pátrat nebo se dotyčného prostě zeptat, co ho k tomu motivuje, ho prostě odsoudit. 

Přesně výše uvedené dělám já. Bosá chůze mě jednoduše fascinuje z mnoha důvodů. A ano, je mi zcela lhostejný názor druhých. Abych vše lépe popsal, předsudky jsou synonymem pro věci, chování, lidi, kterým ostatní nerozumí a neví, proč se dějí nebo proč někdo takový je.

Ještě větší hrozbou než vytvoření předsudků vlastním pozorováním, jsou ty, které přijmete od někoho jiného. Jinými slovy, vás samotného/nou by ani ve snu nenapadlo na danou činnost aj. nahlížet skrz prsty, ale někde uslyšíte, že je to nevhodné a už je o dalšího člověka víc, který někoho nebo něco z fleku bez uvažování odsoudí.

Vše, o čem jsem psal, můžete dělat i neúmyslně

Zkuste si vzpomenout, kolikrát jste někoho nebo něco negativně označil/a, aniž byste k tomu měl/a objektivní důvod. Nesníte jídlo, protože se vám na něm něco nezdá a přitom jste ho ani neochutnal/a. Odsoudil/a jste pro Vás neznámého člověka, někdo Vám totiž řekl, že je to trouba. Nebo jste nešel/a na volnou prolézačku v parku, neboť je podle společenských konvencí pro dospěláky něco takového absolutně nevhodné. A tak dále. Příkladů ze života je nepočítaně.

Díky tomu, že je společnost plná odsuzování a obav z vyloučení z kolektivu, může se velice jednoduše stát chování vycházející z předsudků vaší přirozenou částí na tolik, že si to třeba ani nebudete uvědomovat. Prostě vám to přijde "normální". S takovou se pak jen s těží mění zažité standardy a s tím i obtížněji dosahuje na příjemnější život. Zvažte sami, nežilo by se vám lépe, pokud byste nemuseli mít obavy z každé prkotiny, nebo naopak každou prkotinu neřešili a neodsuzovali jí?

Sebevědomí, jeden z klíčů ke svobodě

Když půjdu ještě více do hloubky, míra strachu z reakce okolí na vaše chování je přímo úměrně spjata s vaším sebevědomím a tedy znalostí vlastní hodnoty. Méně sebevědomý člověk se bude více řídit dle názorů většiny, zatímco více sebevědomý člověk bude převážně sám sebou, protože zná svoji cenu a ví, že negativní smýšlení o jeho činech ji nijak nesníží.

Samozřejmě Vás může napadnout argument, že názor cizích vám může být ukradený, ale co vaši nejbližší přátelé, rodina, partner, partnerka? Ano, s touto připomínkou nemohu jinak než souhlasit. Nicméně mě vede k zamyšlení nad zásadní otázkou. Neměli by být právě tito lidé těmi, co vás přijmou takové, jací jste, bez nesmyslných předsudků?

 


„Když budeš sám/a sebou, sice se sem tam na tebe někdo zamračí a třeba si i o tobě pomyslí něco nepěkného, ale ty se tomu jen usměješ a dál si budeš užívat svobody.“


 

Napište ostatním čtenářům komentář

Prozraďte v komentářích, zda a v jakých situacích čelíte obavám z předsudků a jestli se s nimi snažíte vyrovnat a jak. 

Neváhejte článek sdílet

Máte pocit, že jsou tu předsudky tak nějak navíc? Že by tu vůbec nemusely být? Sdílejte článek s ostatními, třeba si pak rovněž uvědomí jejich nadbytečnost.

Přečtěte si související článek

Když se člověku podaří zbavit předsudků, rázem se mu zkvalitní život a v této souvislosti vás mohu odkázat na další článek v podobném duchu Málo je pro mě hodně >>>